Nový chytrolín: HTC Desire Z

Vyměnil jsem svůj už dosti letitý HTC TyTN s Windows Mobile 6 za novější HTC Desire Z se systémem Android 2.3 a nadstavbou HTC Sense. Mobil jsem v poslední době používal jen na telefonování. Ostatní funkce zastupoval tablet Samsung Galaxy Wi-Fi 5. Ten ale nemá 3G modem, takže na cesty jsem si pořídil Mi-Fi zařízení Huawei Mobile Wi-Fi E5830+

Brzy jsem ale pochopil, že nosit při sobě tři zařízení (mobil, tablet, modem) není nejlepší nápad. Pro Windows Mobile 6 jsou sice dostupné tetheringové aplikace, takže by se teoreticky mohl počet zařízení smrsknout na dvě, ovšem nenašel jsem jedinou, která by fungovala vskutku bezproblémově.

HTC Desire Z není žádná technická novinka, ale jde o jeden z mála mobilů s Androidem a s hardwarovou QWERTY klávesnicí, což je jeden z mých elementárních požadavků na mobilní telefon, přes který nejede vlak. HTC Desire Z jsem si půjčil na testování, kterým prošel bez výraznějších výhrad, takže jsem investoval do nového mobilu.

Mobil používám přes deset let. Zajímavé je, že jsem za tu dobu vyměnil jen pět zařízení. Chronologicky takto: Bosch Com 509, Nokia 3210, Siemens SX1, HTC TyTN a nyní tedy HTC Desire Z. Velkou radost ze mě tedy výrobci mobilů asi nemají, ale nepřijde mi prioritní měnit mobil každých pár měsíců podle aktuálního prodejního hitu.

HTC Desire Z splňuje všechny mé současné požadavky na mobilní telefon. Občas je mu vyčítána hmotnost, ale co jsem tahal po kapsách tři zařízení včetně HTC TyTN s rozšířenou baterií, tak si nyní s HTC Desire Z připadám jako když lítám. Konstrukce není zdaleka tak nedokonalá, jak ji haní některé recenze. Baterie dlouho nevydrží, ale to je případ všech smartphonů. Jiné nedostatky mě nenapadají.